Jan Muller x Nikos Tsoykalas (Řecko)

Tento zápas jsem měl po bezmála roční přestávce způsobené komplikovanou zlomeninou předloktí z mého fightu v Brně. Navíc se jednalo o titulový duel o pás S1 evropského šampiona, takže mi na něm hodně záleželo. Soupeř byl výborný řecký zápasník Nikos Tsoykalas (196 cm, 112 kg, 40 zápasů, 33 výher, 5 proher, 2 remízy), který navíc porazil před pár lety mého oddílového kolegu Petra Horáka. Nikos měl ve svém profilu větu, že má nesmírně tvrdé kopy, takže jsem byl zvědav, s čím přijde. Na nohy si ale docela hodně věřím, takže jsem Nikose začal hned od počátku masakrovat low-kicky. Už po prvním kole, které se neslo v dost slušném tempu, začali Nikosovi nohy připomínat omalovánky. Nicméně ukázal, že je opravdu tvrdým fighterem a nedal na sobě najevo sebemenší bolest. Ve druhém kole se mi pak povedlo pár docela tvrdých kolen, které Řekovi dělaly dost problémy. No a ve třetím přišel asi rozhodující moment, kdy inkasoval Nikos čistý high kick, po kterém odletěl několik metrů do provazů. Musím říct, že klobouk dolu před ním, protože během počítání se zvládl dát dokupy a pokračoval v zápase. Nakonec jsem tedy vyhrál na body a vyfasoval za odměnu hezký S1 pás, který mi udělal velkou radost.

Výsledek: Výhra 3:0 na body

Jan Muller x Lazar Tomič

Pro mě hodně neštˇastný zápas, i když až do začátku třetího kola tomu nic nenapovídalo. Podsaditý Lazar je srbským a rakouským thaiboxerským šampionem a hlavně rukama je opravdu nebezpečný. Nicméně v pvním a hlavně druhém kole se mi ho podařilo hodně rozkopat, takže si vysloužil i jedno počítání, po kterém ale pokračoval. Na začátku třetího mi pak poslal ze zadní nohy ukrutný high kick, který jsem si sice vykryl, ale tak neštastně, že mi prasklo předloktí. Sice se mi to podařilo zamaskovat a dělat jakoby nic, ale bylo mi jasné, že je to hooodně špatné. Do zlomené ruky jsem pak ještě inkasoval pár direktů, ale ustál jsem to a zápas dobouchal. Vyhrál jsem na body, ale pak hned zamířil do nemocnice, kde mě operovali a pak jsem si tam ještě týden poležel. Jako vzpomínku na Lazara mi v ruce zůstalo asi deseticentimetrové železo a skoro rok nucená zápasová pauza.

Výsledek: Výhra 3:0 na body


Honza Muller x Seelman (GER)
Zápas nezačal nic moc, Seelman se navzdory své váze dobře pohyboval a boxoval, naopak nohama moc nebezpečný nebyl a skoro všechny low kicky mu prošly. V druhém kole se mu už hlavně díky low kickům pohyb zpomalil a i když rukama párkár nepříjemně zahrozil, já se konečně začal rozjíždět. Ve třetím kole už pak nebylo moc co řešit a cca po minutě chytil Seelman tvrdé koleno na břicho, po kterém se sesul k zemi a odpískal to.
Výhra KO

Honza Muller x Michal Chmieloweski (POL)
Tento fight se odvíjel pro mě poměrně bez problémů. Bylo vidět, že Michal má docela respekt, takže jsem ho v rignu musel docela nahánět. Nicméně zkusil párkrát i kousnout, ale chyběla mu větší razance. Dvě kola se mu dařilo unikat finálovému úderu, ale ve třetím v jedné přestřelce koupil čistý high kick, který ko poslal na zem a bylo jasné, že na deset určitě nevstane.
Výhra KO

Honza Muller x Alexanrd Novovič (NL)
Docela rychlý zápas, který si Novovič prohrál sám neopatrným úderem, který mě měl knockoutovat, ovšem opak byl pravdou. Asi po minutě prvního kola na mě vyzkoušel hodně tvrdý back fist, ovšem k jeho smůle jsem mu zkrátil vzdálenost a jeho předloktí se zastavilo o mou hlavu a nepříjemně na celou halu křuplo. Bylo jasné, že po téhle zlomenině nebude moct dál pokračovat, takže snadná výhra RSC
Výhra RSC

Honza Muller x Daniel Torok (HU)
Moje premiéra v K1 v Budapešti a za soupeře jsem dostal v Maďarsku velmi oblíbeného zápasníka Daniela Toroka. Dan je karatista a tak jsem přesně věděl, na co si mám dávat pozor. První dvě kola byly poměrně vyrovnané, ovšem v třetím už začala Danovi odcházet fyzička, zatímco já se začal docela rozjíždět. Bohužel KO ale nepřišlo, nicméně výhra na body byla pro mě poměrně snadná.
Výhra na body


Jan Muller x Lucas Markovicz (Srbsko)

Zápas se odehrával v Mnichově, ale v hledišti měl Markovič docela slušnou podporu ze strany svých kamarádů (jelikož trénuje v Německu). Lucas do mě nastoupil docela bez respektu a i když byl výrazně menší, začal fight vydařeným tvrdým kopem na hlavu, který jsem si tak tak vykryl. Tak jsem si říkal, že mu nesmím zůstat nic dlužen a poslal jsem mu tam hodně brutalní low kick, který si on naopak nevykryl a na grimase jeho obličeje jsem viděl, že tohle mu zrovna moc nevoní. Po další asi třech nízkých kopech přišlo Lucasovo první počítání, po kterém následovala záhy druhé - tentokrát pro změnu po tvrdém kopu kolenem. No a při třetím, které přišlo asi za další deset vteřin už letěl do ringu ručník a rozhodčí zápas ukončil.

Výhra KO low kick

Jan Muller x Tihamer Bruner (Maďarsko)


Tihamera znám docela dobře, viděl jsem ho zápasit třeba v Praze na Heaven or Hell s Akramenkem a vím o něm, že má velice dobrou obranu a je velký držák. Naopak v útoku mu chybí větší tvrdost a neměl by teda být nějak extra nebezpečný. Což se v zápase docela potvrdilo, nic moc mi neudělal, ale ani se nenechal sestřelit. Vcelku bezproblémová výhra na body.
Výhra na body

Jan Muller x Domagoj BUCO Ostojič (Chorvatsko)


Hodně těžký zápas, hlavně díky tomu, že se odehrával v Chorvatsku, kde je Domagoj (vítěz místní K1 a sparingpartner Filipoviče) dost hvězda. Takže i když si myslím, že po třech kolech jsem měl vyhrát, rozhodčí dali remízu a nastavili ještě jedno. Domagoj sázel hlavně na své proslavené smrtící udery rukama, které poslaly už nejednoho bojovníka do špitálu. U mě se mu to naštěstí nepodařilo a po nastaveném kole už nebylo zbytí a rozhodčí zápas přiklepli mě.
Výhra na body

Jan Muller x Elvis Kodžič (Chorvatsko)


Elvis nastoupil do tohoto fightu docela s respektem. Ten se ještě prohloubil po tom, co inkasoval pár tvrdých kopů, ze kterých se jen těžko vzpamatovával. První kolo i přes dvě počítání ještě tak nějak přežil, ale na začátku druhého to s ním už šlo z kopce a nakonec se nechal po jednom poměrně hutném low kicku odpočítat, což bylo docela rozumné.
Výhra KO low kick

Jan Muller x Dirk Thilecke (Německo)


S Dirkem jsem zápasil už podruhé a ani na tenhle zápas nebude německé jednička vzpomínat asi zrovna dobře. Na konci čtvrého kola mu totiž přistála přes půlku obličeje moje holeň a Dirk se sesul na několik minut k zemi.
Výhra KO high kick

Jan Muller x Tefik Bajhrami (Švýcarsko)


Tenhle zápas byl můj čtvrtý fight během třech týdnů a druhý zápas v pyramidě za večer, což můj výkon výrazně poznamenalo. Nohy jsem měl hodně rozbité a tak jsem nemohl na dobře boxujícího a pohybujícího se Tefika používat své největší zbraně, což jsou kopy. Bajhrami se sice nepouštěl taky do žádných větších akcí, ale nakonec v pro diváky asi docela nezáživném fightu vyhrál.


Prohra na body


Jan Muller x Dženan Muminovič (BH)

Dženan je bosensky K1 fighter a dopředu jsem o něm věděl, že má velice dobré a tvrdé ruce a naopak jeho slabinou jsou kolena. Takže jsem od začátku zápasu vsázel na to, že by ho mohlo nějaké moje kolínko pěkně potrápit. Zápas se odehrával v Bosně a tak mi bylo jasné, že by to chtělo vyhrát buď KO nebo naprosto zdrcující převahou, jelikož rozhodčí budou nakloněni spíš mému soupeři. První kolo bylo spíš zahřívací, i když jsem si vyžral jeden pěkně nabraný Dženanův hák, sám jsem sázel spíš na low-kicky a klinč. V druhém kole jsem víc zabral, podařilo se mi nahnat Bosence do rohu a tam jsem mu naskočil kolem přímo na hlavu. Dženan se svalil na zem, rozhodčí ho začal počítat, ale všem bylo jasné, že v dohledné době nevstane. Nakonec ho se země posbírali doktoři s trenérem.

Výsledek: Výhra KO 2 kolo - koleno do hlavy

Jan Muller x Dirk Thileke (Ger)

Zápas byl titulový o mezinárodního profi mistra Německa. Dirk byl docela vysoký, ale o pár kilo lehčí než já. Kromě thai boxu měl za sebou i zápasy v profiboxu, takže mi bylo jasné, že to bude hodně nebezpečný soupeř. Zápas nezačal příliš podle mých představ, nějak jsem se nemohl rozhýbat a byl jsem celkově dost pasivní. Na druhé straně to bylo ale na pět kol po třech minutách, tak jsem věděl, že mám poměrně dost času. Během přestávky mě trenér upozornil, že bych mohl přestat chrápat a bylo by záhodno začít něco dělat. Jeho slova jsem si vzal k srdci a během druhého kola nakopal Dirkovi asi 50 dost brutálních low kicků. Hodně jich bylo sice přes kryt, ale adrenalin už se konečně přihlásil o slovo, takže mi to bylo docela jedno a já to tam řezal jak o život. V přestávce k třetímu kolu se ukázalo, že Dirk už toho má plné zuby, takže vzdal a já odjel z Ingoldstatu s pěkným pásem.

Výsledek: Výhra TKO - low-kick

Jan Muller x Werner Kreiskott (Ger)

Werner je spíš takový podsaditý řízek, který trénuje v prestižním německém Master Gymu (vypadalo to, že je snad dokonce synátor trenéra) a tak jsem k fightu přistupoval poměrně obezřetně. Záhy se však ukázalo, že zbytečně, jelikož poměrně mladému Wernerovi (tak 22 let) chybělo víc zkušeností - má tuším asi 15 zápasů -, ale hlavně větší rána. Taky se ukázalo, že není moc zvyklý na opravdu hutné low-kicky, takže když jich rychle po sobě hned z kraje nakoupil asi pět, svalil se na zem a bylo po fightu.

Výsledek: Výhra KO 1 kolo - low kick


Jan Muller x Kris Samir (Turecko)

Už od okamžiku, kdy jsem pěkně nabušeného Krise viděl před zápasem stát v shluku jeho neméně nabušených tureckých kamarádu mi bylo jasné, že tohle bude pěkná řežba. No a od první vteřiny zápasu se to do puntiku potvrdilo. Kris se zjevně hodlal ukázat před svými fanoušky jako ukrutně tvrdý bojovník, takže do mě nastoupil hned s gongem děsnýma granátama. Tak jsem si řekl, že nemůžu zůstat pozadu a začala naprosto nehorázná štípaná, která trvala celých pět kol. Během nich jsme si oba párkrát solidně zahulili, několikrát málem vypadli z ringu (rozhodčí za pomoci diváků nás vrátil nazpátek) a hlavně se úplně rozsekali nakaši. Jako pozitivní jsem hodnotil, že jsem si začal mnohem víc věřit na ruce a spousta úderů si našla cestu Krisovým krytem, takže jeho hlava vypadala po zapase jak kopačák. Rozhodčí párkrát Krisovi odpustil počítání, když už ležel na zemi a musel ho dostávat na nohy, ovšem já na tom byl po zápase hodně podobně a byl jsem fakt hodně rád, že mám tuhle strašnou řežbu za sebou - navíc s vítězným koncem.

Výsledek: Výhra 3:0 na body


Jan Muller x Ilic Momir (Rakousko)

Na tento zápas nevzpomínám moc rád, jelikož si v něm dostalo pěkně zabrat moje pravé rameno. Dvakrát se mi během zápasu vykloubilo a já si ho nenápadně musel nahazovat zpátky, aby to nešlo moc poznat a rozhodčí zápas neukončil RSC. Každopádně od druhého kola už jsem si nezaboxoval a jen jsem zbytek fightu odkopal, což naštěstí stačilo k vítězství na body.

Výsledek - Vítězství 3:0 na body

Jan Muller x Roi Mattia (Itálie)

Roi byl takový menší řízek a věděl jsem, že si musím dávat zejména pozor na jeho ruce, zatímco nohy mě mohly nechat docela v klidu, jelikož na hlavu by mi asi nevykopl a low-kicky mi nic nedělají. Po počátečním kratším oťukávání jsem lapnul Roi do klinče a nasázel mu sérii kolínek, z nichž pár prošlo do hlavy. Během počítání a přestávky to Roi rozdýchal, ovšem v druhém kole se situace opakovala a pak navíc chytil pěkný pravý hák, takže nebylo co řešit.

Výsledek: Výhra KO pravý hák

Jan Muller x Moon bo Ram (Korea)

Korejec se svou neforemnou postavou a obrovskou hlavou moc nebezpečně nevypadal, ovšem věděl jsem, že ho nesmím podcenit, jelikož při rozcvičování bylo vidět, že hlavně ruce nemá vůbec špatné. Vzhledem k tomu, že se zápas odehrával v Thajsku, jsem měl svou premiéru při tančení Wai kru, což se mi hodně zalíbilo. Nevýhoda byla, že ring byl spíš pro Thajce, tedy s provazy hodně nízko, takže hned při prvním klinči se nám málem podařilo vypadnout z ringu. Od počátku jsem sázel Korejčíkovi docela drsné low-kicky, které mu zrovna dvakrát dobře nedělaly. Když jsem to pak proložil kolenem do hlavy, nebylo co řešit s rozhodčí zápas v prvním kole ukončil.

Výsledek: Výhra KO kolenem do hlavy

Jan Muller x Seraccetin Ozaltay (Turecko)

Turek byl pěkně zavalitý řízek, nicméně předvedl před zápasem docela pěkné Wai-kru, které jsem při tom svém po očku sledoval. Čekal jsem, že na mě nastoupí hlavně rukama, ale kopal hodně low-kicky, čímž mě docela překvapil. Tak jsem si řekl, že mu oplatím stejnou mincí, schválně, kdo dýl vydrží. ;-) No a moc dlouho to nevydržel, asi pátý low-kick ho poslal k zemi a bylo po všem.

Výsledek: Výhra KO low-kickem


Mistrovství ČR - Brno, Boby centrum, únor 2003

 

Honza Muller x Miloš Kopták - Miloš Kopták trénuje v Pardubicích a je to docela pořízek, 180 cm a 108 kg, velice dobře boxuje (na rozdíl ode mě) a má i docela dobrý nohy, i když jsem zvyklej i na větší bomby. Zápas s ním začal v docela poklidném tempu, ani jeden jsme se nepouštěli do nějakých extra přestřelek, přece jen jsme věděli, že jednoho z nás čeká ještě poměrně dlouhý večer. :-) Sázel jsem hlavně na tvrdé low-kicky a v sporadických klinčích na kolena. Na začátku druhého kola si low-kicky začaly vybírat na Milošových nohách svou daň a přišlo jeho první počítání. To mě docela povzbudilo, tak jsem mu začal sázet kopy do nohou i přes kryt no a po chvíli to Miloš odpískal a byl konec.


Výsledek: Vítězství KO nohou - 2 kolo


Honza Muller x Roman Kracík - Kráca je známý především jako exceletní profiboxer, jeho tvrdých úderů rukama jsem si v zápase užil požehnaně. Taktika byla podobná jako na Miloše Koptáka, tzn. hodně kopat a na blízko používat kolena. To se celkem osvědčovalo, ale na konci prvního kola jsem při jedné přestřelce chytil tvrdý hák a přišlo moje první počítání. Naštěstí jsem to ale rozdejchal, i když bomba to byla ukrutná. :-) Pak přišlo druhé kolo, které mělo podobný průběh, Kráca se mě snažil dostat na rychlé boxérské série a já mu tvrdýma kopama zpracovával celé celé tělo a hlavně přední nohu. Po jednom low-kicku skončil na zemi, ale akčně se zvedl a pokračovalo se dál. Bylo jasné že vše rozhodně až třetí kolo. Což se ukázalo hned asi po deseti vteřinách a k mé radosti pro mě úspěšně. První kop a Roman zřejmě čekal další low-kick, ale já mu to v náhlem pohnutí mysli zvedl na hlavu a trefil ho čistým high-kickem. Kráca zavrávoral a opřel se o provazy, rozhodčí mě odehnal a začalo počítaní. To nakonec ani nebylo potřeba, jelikož se ukázalo, že ten kop docela hluboko rotrhl Romanovi obočí a po poradě s lékařem zápas skončil mím vítězstvím. To bylo radosti! :-)


Výsledek: Vítězství RSC - 3 kolo


Honza Muller x Daniel Waciakovski - třetí zapas za večer a musím říct, že jsem toho měl fakt už plný brejle. Dan je Mistr světa v Full-kontaktu, hodně rychlej a zkušenej zápasník (má přes 80 fightů). Oproti zápasu s Kracíkem jsem si trochu víc věřil na ruce, takže jsem se víc bouchal a vzhledem k jeho obrácenému gardu trochu míň kopal. Hned na začátku mi tam Dan poslal pěkný high-kick, ale reflexivně jsem ho vykryl. Dan hodně kopal low kicky na mou zadní nohu, naštěstí mám stehna ze sparingů s Petříkem Horákem docela zvyklý, tak mi to nic extra nedělalo. Asi dvakrát jsem si testnul kop kolenem na hlavu, ale Dan to jako zkušený bijec vždycky vychytal a ustoupil si. Nicméně na konci prvního kola přišla rozhodující chvíle, na kterou bude asi bude vzpomínat dost nerad: oba skoro zárověň jsme kopali (on na žebra, já na hlavu) no a moje noha mu přistála přímo v obličeji, takže Dan skončil na zemi a nevypadalo to, že by se v dohledné době zvednul. Na místo se okamžitě seběhli lékaři a začali ho křísit, což se jim k mé velké úlěvě během asi za pěti minut povedlo a Dan za velkého potlesku vstal. 


Výsledek: Vítězství KO - 1 Kolo

Evropské finále KING OF RING - Brno, Boby centurm

Hned od začátku mi bylo jasné, že se na tomto turnaji potkám s bojovníky skutečné extratřídy. King of ring je spolu s K1 nejprestižnější světový profiturnaj v plnokontaktních bojových sportech. Docela nemilé ale bylo, že jsem se doveděl o své účasti na tomto Gala asi tři dny předem, když jsem měsíc před tím vcelku nic moc nedělal a hojil se z Mistrovství republiky. Nicméně odhodlání úspět na téhle akci bylo odbrovské. Hned od počátku, když se začali zápasníci z celé Evropy v Show hale brněnského Boby centra scházet, jsem viděl, že se tady sešla osmička pěkných pořízků. Nikdo neměl pod sto kilo, takže bylo jasné, že o pořádné bomby nebude nouze. 

Honza Muller x Sergej Morozov (Ukrajina)

Byl jsem fakt štěstím bez sebe, že jsem v prvním kole vyfasoval toho Ukrajinského řízka (190 cm 109 kg) s úctyhodnou zápasovou bilancí (35 zápasů, 30 výher, 20 KO). Ukrajinci jsou proslulí tím, že do nich můžeš řezat jak chceš a oni ne a ne jít k zemi. Že to bude dost zajímavý zápas jsem pochopil hned na začátku, kdy na každou mou kombinaci zakončenou úderem nebo kopem reagoval Sergej tím, že začal kroutit hlavou a tvářit se v tom smyslu, jestli si jako dělám srandu, když čekám, že bych mu takhle něco udělal... Jeho pojetí boje jsem se docela rád přizpůsobil, takže jsem se na něj celou dobu křenil, tak to bylo trochu divadýlko. Po nějaké době ale už bylo jasné, že by Sergej přes neustálé obličeje zápas docela rád ukončil knockoutem. Zkusil na mě úder z otočky, což byla fakt ukrutná bomba, naštěstí jsem se ale sehnul a on si vysloužil maximálně napomínání od rozhodčího, jelikož tenhle úder se podle nových pravidel nemohl používat. Jak se zapas blížil ke konci, Sergej i já jsme se víc soustředil na boj, než na psychické deptání protivníka, takže se začalo docela drsně přitvrzovat. Bylo jasné, že ani jeden nebude mít takovou převahu, aby soupeře knockouotoval, tak jsem se snažil co nejvíce kombinovat, abych vyhrál na body, což se nakonec povedlo.


Výsledek: Vítězství 3 : 0 na body


Honza Muller x Tony Gregory (Francie)

Tony je 111 kilový černoch z Francie s úctyhodnou zápasovou bilancí (28 zápasů, 25 vítězství, 22 KO). Máme oba docela podobný styl, tzn. že spololéháme hlavně na tvrdé kopy. Vůbec poprvé se mi stalo, že jsem dostal v zápase čistý high-kick, který jsem si nestihnul vykrýt. Bylo to na konci druhého kola, kdy Tonymu při jedné přestřelce vystřelila přední noha a ukrutou bombou mě trefila z boku do krku. V tu chvíli jsem děkoval všem andělíčkům, že skoro po každém tréninku ještě cvičíme s Vítkem Kostečkou, popřípadě Petříkem Horákem krční svaly, protože jinak by mi hlava asi uletěla. Snažil jsem se tvářit jakože nic, ale byl jsem docela otřesenej. Naštěstí pro mě si ale moje kopy (hlavně do nohou) vybraly na Tonym také svou daň, takže po druhém kole se dobelhal k rozhodčím a oznámil, že už nemůže v zápase pokračovat.


Výsledek: Vítězství vzdáním soupeře


Honza Muller x Attila Karacs (Maďarsko)

Attila v semifinále vyřadil mého oddílového kolegu Petra Horáka, takže jsem od něj věděl, co asi tak můžu čekat. V první řadě to byly excelentní komibace rukama a rychlý pohyb po ringu. Taktika byla jednoduchá, držet si ho od těla a zpracovávat ho low-kickama, na blízko využít mé větší hmotnosti (Attila vážil asi 102 kg) a udolat ho v klinčích, hlavně kolenama. To se vcelku dařilo, ale pak přišel moment, na který vzpomínám opravdu nerad. Při jednom low-kicku na zadní nohu mi udělal Attila tvrdý kryt holení a já ho do něj trefil přesně kotníkem. V první chvíli jsem myslel, že ho mám zlomený, bolest to byla fakt nehorázná a já se na přední nohu skoro nemohl postavit, jak mě kotník bolel. Attila toho okamžitě využil a přihnal se ke mě jako velká voda a přišlo moje první počítání. Vzhledem k tomu, že bolest v kotníku nepolevovala, bylo mi docela jasný, že je to v háji. Ještě jsem to zkusil, ale vzhledem k tomu, že jsem nemohl pořádně stát, bylo jen otázkou času, kdy zápas projedu. Což se stalo za chvilku a Maďarsko oslavovalo. Já naopak skončil v péči doktorů, kteří mi pak asi hodinu dávali kotník dohromady.


Výsledek: Prohra pro zranění


Honza Muller x Alexander Hellier (Německo)


Tak tohle byl zapas, ktery se mi vysloveně nepovedl. Alexander byl pěkněj řízek, tak 185 cm a přes sto kilo, prostě svalnatej pořez. :-) Odpočatku se na mě neustále věšel, vpodstatě celý zapas jsme jenom klinčovali, na pohled to musela být hrůza. Vyhrál jsem jen diky tomu, že jsem kopal častěji a přesněji kolena na jeho žebra, ale třeba low kick nebo high kick jsem během zápasu nakopl snad ani jednou. Co nejrychleji na tuhle hrůzu zapomenout! :-)


Výsledek: Výhra 3:0 na body


Honza Muller x Rene Zellmer


Rakousky bojovnik byl hodně vysoky (skoro jako ja), ale o dost hubenejsi, tipnul bych mu tak 97 kilo. Zápas trval slabou minutu, par low-kicku a bylo rozhodnuto.:-) Po prvnim pocitani bylo vsem jasne, ze to s Rakusakem nemuze dobre dopadnout a taky nedopadlo.:-)
Výsledek: Výhra KO v prvním kole

Jan Muller x Ante Varnica (Chorvatsko)
Škoda, že všechny fighty nejdou takhle snadno. Chorvatský bojovník si napřed vymrčel změnu pravidel (jako kickboxerovi mu zřejmě noc nevoněly klinče a kolena), ale těsně před zápasem se na to vykašlal úplně, což znamemalo můj přímý postup do semifinále pyramidy King of ring. 
Vítězství odstoupením soupeře

Jan Muller x Peter Varga (Maďarsko)
Petera Vargu jsem už párkrát viděl a věděl jsem, že má hlavně hodně nebezpečné boxerské údery, na což jsem také v tomto zápase dojel. Fight se zpočátku vyvíjel zcela podle mých představ, fýza byla v pohodě a Peter po každém kopu lítal po ringu jak čamrda, ovšem já udělal osudovou chybu a nechal se tímto snadným vývojem zápasu ukolébat a díky chvilkové nepozornosti jsem chytil takový pravý hák, že jsem viděl všechny andělíčky. Nějak jsem to rozdýchal, ale když zkušený Varga viděl, že jsem pěkně nahulenej, šel do mě znova a celý jsme si to zvopákli, což znamenalo konec zápasu. Každopádně zkušenost k nezaplacení a díky této prohře jsem názorně pochopil, že musím začít víc trénovat box, což se snažím odpovědně plnit. :-)
Prohra technickým KO

Jan Muller x Gerard Duiven (Holandsko)
Mladičký Gerard má na svém kontě stovku zápasů (70 vítězných) a titul juniorského mistra světa, nicméně řekl bych, že zejména v tvrdosti má ještě co dohánět. Docela dobře jsem ho znal, protože jsem viděl jeho hodně vyrovnaný zápas s Milošem Koptákem na Lucerně koncem minulého roku, který prohrál po dobrém výkonu a pěti kolech na body. Zejména v technice a pohybu po ringu je Gerard dost šikovný, ale chybí mu větší bomby v rukách i nohách. První kolo bylo takové oťukávací, ale v druhém kole už začalo přituhovat v asi po minutě chytil Gerard pěkné kolínko do hlavy, po kterém se sesul k zemi. Zkusil to ještě rozdýchat, ale za chvilku chytil další a to už nerozdýchal a navíc mu jeho trenér a zároveň tatík hodil do ringu ručník.
Vítězství TKO kolenem na hlavu